Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

Kronika

Okresní setkání 2014 - Sekáč
lokalita: Jíloviště, rozcestí "Pod Kamenem"
datum: 17.11.2014
rozsah akce: okres
věková skupina: všichni
účastníci:  Bětka, Hrnec, Jenda, Martin, Martina, Tubus a Radim
zapsal: Radim

Letošní 25. výročí Sametové revoluce jsme oslavili tradičně spolu s dalšími středisky společnou hrou na okresním setkání v lese kousek za Jílovištěm. Hra byla tentokrát inspirována módními trendy. Majitelé módních salonů měli za úkol získat co největší množství kompletů oblečení, které jim krejčí v případě, že si je chytili ve vyznačeném území, ušili z látek, které získali na trhu, a na závěr představit nejlepší modely na módní přehlídce.

Ráno jsme vyrazili vlakem do Měchenic, odkud jsme se vydali na cca 6ti kilometrový pochod po modré značce až na místo setkání. Cesta byla zpestřena několika úkoly, v nichž byli celkově nejúspěšnější Jenda s Bětkou. Když jsme dorazili na místo, čekaly na nás hry pro všechny na vyplnění volného času do začátku akce a teplý čaj, protože počasí již bylo přeci jen trochu chladné. Naštěstí nám ale nakonec nepršelo, i když to bylo po celý den na spadnutí. Lehké mrholení nás chytlo naštěstí, až když jsme čekali v budce na autobusové zastávce cestou zpátky.

 

 

Vycházka do okolí Vraného
lokalita: Vrané nad Vltavou a okolí
datum: 8.11.2014
rozsah akce: oddíl
věková skupina: vlčata a světlušky
účastníci:  Julča, Káťa, Klárka, Martinka, Hrnec, Kuba, Ondra, Bageta s Vítkem a Macíkem, Tubus s Adunkou
zapsala: Tubus

V sobotu 8.11.2014 jsme vyrazili na vycházku okolo Vraného, přesněji řečeno na hradiště na Závisti. Počasí se vydařilo a tak nám nezbývalo nic jiného než si to užít. Po nové cyklostezce jsme došli na Jarov, kde jsme se chytli červené turistické značky. Po první hodince cesty jsme si dali malou přestávku na svačinku a pokračovali po žluté Károvským údolím až na hradiště, kde jsme se utábořili, dali si pauzu, posbírali dříví a uklohnili polévku na ohni. Dětem se nejvíce líbila louka zarostlá křídlatkou, kde si dělaly domečky. Nadešel čas odchodu a tak jsme se skutáleli až dolu na Zbraslav do zookoutku. Po shlédnutí těch pár zvířátek, která se nám rozhodla ukázat, jsme cupitali na vlak a s ním pak do Vraného, kde na nás již čekali rodiče.


 

Výprava vlčat a světlušek do ZOO
lokalita: Praha - Troja
datum: 30.11.2013
rozsah akce: vlčata a světlušky
věková skupina: vlčata a světlušky
účastníci: Fíla, Hanča D., Jirka, Kačka V., Kuba, Majda, Martin, Sam, Šimon,
Tomáš, Matla + Tubus
zapsala: Tubus

V sobotu 30.11. vlčata a světlušky navštívili pražskou ZOO. Občas spadlo pár
kapek, ale jinak se počasí vydařilo. Vyrazili v dopoledních hodinách a už
hodinu před dvanáctou začali po skupinkách prolézat všemi otevřenými
pavilony a expozicemi. Snažili se najít co nejvíce správných odpovědí na
zadané otázky od vedoucích. Měli průběžné srazy, jednou v Údolí slonů a
podruhé v pavilonu goril, jednak pro přepočítaní dětí a za druhé pro umění
se orientovat v mapičce. Taky samozřejmě nezapomněli obejít všechny obchůdky
a stánky se suvenýry a utratit tam své kapesné. Po pěti hodinách se
rozloučili se zvířátky a vyrazili k domovům.

Pořadí soutěže v získávání informací:
1. místo - Majda, Jirka, Martin
2. místo – Kačka V., Fíla, Sam
3. místo – Hanča D., Kuba, Šimon, Tomáš

 

 

Posázavská stezka
lokalita: Kamenný Přívoz - Davle
datum: 23.3.2013
rozsah akce: středisko
věková skupina: skauti a skautky, vlčata a světlušky
účastníci: Dáňa, Hanča D., Kačka V., Martin, Mirka, Nina, Sam, Terka K., Tina, Tomík, Tubus, Verča
Š.,
Zuzka
zapsala: Tubus

23.3.2013 jsme si všichni společně, jak skauti, tak i vlčata, vyšli na Posázavskou stezku. V dopoledních hodinách jsme se střetli na nádraží a vlakem vyrazili do Kamenného Přívozu. Touto obcí jsme prošli směrem na Hostěradice. Z mostu přes Sázavu jsme se podívali na přemnožené nutrie, které okupovaly ostrůvek pod mostem. Cestu jsme si zkrátili přes zahradu s děravým plotem a starým velkým domem, spíše vilou. Tipovali jsme, co to bylo za budovu, k čemu asi sloužila. Přešli jsme loučku, na které jsme zahlédli srnku. A už jsme byli na lesní cestičce, takové té srnčí stezce. Po pár set metrech jsme se přiblížili i k Sázavě. Celou cestu jsme se drželi po proudu jejího toku společně s hrou, ve které jsme nesměli říct ANO, JO ani NE. Navzájem jsme se nachytávali a strhávali si body. Měli jsme spoustu zastávek na hry a na jídlo. K obědu jsme si na ohni společně "uklohnili" gulášovou polívku v kotlíku. Počasí nám docela přálo. Byla sice zima, ale sluníčko se na nás smálo a chvilkami hřálo. Na řece jsme potkali překvapivě mnoho odvážlivců raftařů a kanoistů.
Parádní jarní výprava, co víc dodat. Možná více tepla, ale to už by nebyla jarní :-).

 

 

Zimní přechod Brd 2013
lokalita: Kytínská louka
datum: 26.1.2013
rozsah akce: středočeský kraj
věková skupina: všichni
zapsal: Pavel

Tak jsme po roce zase vyrazili na tradiční skautskou akci. Sraz byl jako obvykle na Kytínské louce s celkem jednoduchým programem. Dojít tam, zúčastnit se nástupu, dát si palačinku a vyměňovat kartičky, kterým se říká Brděnky. Trasu si každý vybírá sám podle svých sil a podle toho, jak mu jedou vlaky. Letos se nás na nádraží ve Vraném sešlo pouze 8 a pes. Byla totiž velká ziminka (-13°C), a tak se většině nechtělo z pelechu. Hlavně Mihule, že vám není stydno!

Vlak byl solidně nacpaný, ale do Mníšku to není tak daleko, tak se to dalo vydržet. Protože většinu účastníků tvořila Vlčata, zvolili jsme poměrně krátkou trasu, a to Mníšek – Skalka – Červený kříž – Kytínská louka – Nová Ves pod Pleší. Mníškem jsme proběhli poměrně svižně a potom jsme se zahřáli při stoupání na Skalku. Tam jsme si dali první sváču a potom už pěkně po rovince postupovali pěknými zasněženými Brdy na Kytínskou louku. Cestou jsme si zahráli pár her a pěkně si to užili. Na Kytínské louce jsme se zdrželi asi tři čtvrtě hodiny (dýl se to nedalo vydržet zimou) a potom už jsme šupajdili na vlak do Nové Vsi. Vláček zpět byl tentokrát prázdný, a tak nám v pěkně vytopeném kupé závěr výpravy kazily jen volební výsledky. Vlčatům to ale naštěstí bylo fuk, a to je dobře.

Tenhle zimní přechod byl nejzimnější, co jsem kdy šel (a to jsem šel prvně v roce 1972).


 

 

 

Výprava do okolí Vraného
lokalita: Vrané nad Vltavou a okolí
datum: 28.9.2012
rozsah akce: 35. smečka vlčat a světlušek
věková skupina: vlčata a světlušky
účastníci: Anička Kovaříková, Verča Špitálská, Láďa Veselý, Sam Ditrich, Hanka a Jirka
Vrabcovi, Kačka a Kubík Vrtiškovi, Bětka a Terka Hovorkovi, Bageta + Kazan,
Matla, Tubus + Aduna
zapsala: Tubus

V pátek na státní svátek 28.9.2012 se vlčata vydala na procházku okolo Vraného. V deset hodin dopoledne jsme se sešli u klubovny, kde jsme našli první, lehce zašifrovaný vzkaz, který nás poslal na vyhlídku PR Zvolská Homole. Po 40 minutách jsme se doplazili na vrcholek a museli jsme se všichni nasvačit. Udělali jsme společné foto a hledali další zprávičku. Po krátkém hledaní jsme zjistili, že další vzkaz čeká u kostela sv. Markéty ve Zvoli. Cestou jsme se zastavili na okraji lesa, kde jsme se dle zájmu rozdělili. Ti sportovnější si zaházeli s frisbeečkem a ti druzí šli sbírat žaludy pro zvířátka na zimu. Od kostela, kde jsme si dali pauzu na obídek, jsme spěchali k čističce odpadních vod. Cestou k ní jsme nabrali Bagetinýho psíka Kazana. U čističky nás čekal azimut. Někteří netušili, o co jde, ale ti starší a zkušenější vytáhli buzolu a hned se vědělo, kam dál. Šli jsme lesem po cestičce podél potoka, občas i přes brody. Po chvilce jsme se našli v údolí, kde jsme se dozvěděli, že na naše malá odvážná vlčata a světlušky čeká u klubovny skromná odměna. Tam jsme došli během chvilky za pomoci jednéhříčky. Odměnu děti našly, řádně rozdělily a upalovaly domů.

 

 

Tábor Bořice 2012
lokalita: táborová louka u Malívského rybníku, Bořice
datum: 28.4.2012
rozsah akce: vranská část střediska
věková skupina: všichni
účastníci: 
zapsala: 

 

 

Výprava do lomu Borovíčko
lokalita: lom Borovíčko u Prosečnice
datum: 11. - 13.5.2012
rozsah akce: 35. a 13. oddíl
věková skupina: světlušky a vlčata, skauti a skautky
účastníci: 
zapsal: 

 

 

Závod vlčat a světlušek 2012
lokalita: Keltské hradiště Závist, Zbraslav
datum: 28.4.2012
rozsah akce: 35. smečka vlčat a světlušek
věková skupina: vlčata a světlušky
účastníci: Bageta, Háňa, Jarka a Týna Trojanovic, Jiřík, Majda, Nikča, Radim, Terka Krausová, Tina, Tubus, Verča Špitálská, Zuzka
zapsala: Tubus

Za účasti pouze jedné místo nahlášených dvou vranských hlídek se konaly okresní Závody vlčat a světlušek na Závisti na území bývalého keltského opida pořádané zbraslavským střediskem. Cílem závodu bylo projít všech 8 kontrol a získat co největší počet bodů za hodnocené úkoly.
Kontroly: poznávání rostlin, zručnost, stolování, krizové situace, orientace v mapě, skautské znalosti, základní zdravověda, pohybová zdatnost.
Závodilo 13 hlídek, z toho 7 týmů světlušek a 6 týmů vlčat. Hlídka Lišáci - Vrané se skládala z následujících: Háňa, Jiřík, Majda, Nikča, Terka Krausová, Tinča a Verča Špitálská - dle složení běžela za světlušky.
Naší hlídce se velice zadařilo a patří jim velká gratulace, jelikož se umístila na 3. místě, přičemž pořadí na druhém až čtvrtém místě určila úspěšnost v náhodně vylosované disciplíně, a vyhrála karetní hru "Sabotér".
Počasí se víc než vydařilo a organizace až na malé zadrhnutí ze začátku byla výborná.

 

 

Výprava do Klínce
lokalita: Klínec
datum: 3.3.2012
rozsah akce: 35. smečka vlčat a světlušek
věková skupina: vlčata a světlušky
účastníci: Bětka, Fíla Bartko, Hanča, Jiřík, Nikča, Pavel, Terka Krausová, Tinča, Tomík, Tubus, Verča Špitálská, Vítek
zapsala: Tubus

3. března se vlčátka vydala po stopách Pavla do Klínce. Sraz byl v 9:15 na nádraží, kde děti hned začaly luštit první zprávu. Dozvěděly se co a jak, kam vyrazit. Ve Vraném jsme úspěšně nasedli do vlaku a v Klínci z něho úspěšně vystoupili. Vlčatům nezbývalo nic jiného než hledat a luštit další zprávy či šifry. Hned u třetí zprávy zvládnul Jiřík přebrodit Bojovský potok, jak jinak než mokrou nohou, a hned za ním i Epípek (Fíla). Po vyždímání tlapek, ponožek a bot jsme se vrátili 200 m zpět k lávce, přešli ji a pokračovali po druhé straně, po které byla trasa myšlena. Čekalo nás ještě spoustu šifer, které děti zdatně luštily. Cestou hustým smrkovým lesem jsme potkali čtyři divoké čuníky, kteří se nás vidielně lekli mnohonásobně víckrát než my jich. Poslední vzkaz nám jasně řekl, že se máme držet nitě, která nás dovede tam, kam má. Vyhopkali jsme stráň a narazili na Pavla, který už čekal u vyústění jeskyně. Mimochodem tato chodbička, kterou jsme si prošli, byla vytvořena zlatokopy pro odtok vody z kopců, kde se dříve těžilo zlato. Poté jsme se utábořili na vysluněné rovince dubového lesíku a začali pokoušet naše schopnosti rozdělat si ohníček. Většině se to zdařílo, a tak jsme si na jednom větším ohni uvařili čaj. Zahráli spoustu hříček, nasvačili a jak čas plynul, blížil se náš čas odjezdu zase zpět domů. Vše jsme pobalili, řádně uklidili a vydali se zpátky na vlakovou zastávku. Domů jsme přijeli všichni beze ztrát a nadmíru spokojení z krásného slunného, pomalu jarního dne.

 

 

Skochovická kachna 2011
lokalita: hřiště SK Vrané nad Vltavou
datum: 15.10.2011
rozsah akce: okres
věková skupina: všichni
zapsal: Radim

Letošní "Skochna" byla již od počátku poznamenána chaosem. Vše začalo změnou prostředí. Vzhledem k tomu, že v kempu u Matyášů letos již nebylo možno akci uspořádat, byli jsme nuceni hledat alternativní prostor. Ten jsme nalezli na fotbalovém hřišti. I když se o nás velice dobře starali a k dispozici jsme měli vše, na co jsme si vzpomněli (tímto bych chtěl všem poděkovat), neznámé prostředí nám trochu ztížilo (a prodloužilo) ranní přípravu sportoviště. Nakonec jsme ale vše zvládli - ostatně, jako vždy.

Kromě změny místa nás čekal i přesun termínu. První sobota v říjnu byla pro některé prý moc brzo. Po vyřešení kolizí s ostatními okresními akcemi jsme dospěli k jedinému možnému termínu 15. října.

Zmíněné skutečnosti vedly k tomu, že Skochovická kachna měla letos historicky nejnižší účast. Což ale na její úroveň nemělo pražádného vlivu. Proběhl tradiční turnaj v lakrose i ringu, na lesní zvěř se střílelo z luku, na kachničky ze vzduchovky, jezdilo se na raftech, lanovce, skákalo v pytlích a doufám, že všichni se bavili. Přestože termín již sliboval chladnější počasí, byli jsme po ranní mlze a teplotě zvící nuly během dopoledně obdařeni nádherným podzimním počasím.

Do soutěže "O nejvypečenější kachnu se tentokrát přihlásily hned tři kachny (trochu škoda, že všechny Hostivické). Odborná porota nakonec vyhodnotila jako nejvypečenější kachnu od babičky Ondřeje Novotného.

Děkujeme všem, kteří se letošní Kachny zúčastnili a doufáme, že dorazíte i příští rok.

 

 

Skautský den ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech
lokalita: Lešany u Krhanic
datum: 8.10.2011
rozsah akce: Junák
věková skupina: světlušky a vlčata, skautky a skauti
účastníci: Háňa, Jíra, Simona, Matla, Pavel, Tubus
zapsal: Pavel

Ráno se nás na nádraží sešlo pouze 6, takže nás nebylo ani sedm jako těch známých statečných pistolníků. Z nebe se snášela voda v kapalném skupenství a výluka na trati Vrané nad Vltavou – Čerčany slibovala, že se za své peníze nebudeme nudit.

Do Krhanic jsme vyrazili takto: z Vraného na Zbraslav, tam poklusem na stanici autobusu 165, kde jsme čekali na náhradní spoj C8. Tím jsme jeli do Jílového, kde jsme po prokličkování mezi pražci a demontovanými kolejnicemi nastoupili opět do vlaku. No, a za chvíli jsme už vystupovali v Krhanicích. 35 km za 2 hodiny, no, nekupte to za ty peníze.

V Krhanicích (vlastně už Lešanech) jsme jen tak tak stihli nástup.

Po nástupu jsme obdrželi mapku stanovišť a bodovací arch. Stanoviště byla 3: střelba, překážková dráha a kvíz. Byl jsem příjemně překvapen, že, i když jsem z vojny doma už 26 let, kromě maskáčů se toho moc nezměnilo. Hlavním organizačním stylem je propracovaný systém „Spěcháme abychom čekali a čekáme abychom spěchali“, v armádách NATO známý jako Hurry up and Wait. Toho jsme si užili plnými doušky, stihli jsme všechny disciplíny jen tak tak a na poslední chvíli i komentovanou prohlídku vojenského muzea, nejzajímavější akci tohoto dne.

Po závěrečném nástupu, na kterém jsme zjistili, že jsme nic nevyhráli (hlavní cena: projížďka v obrněném transportéru), jsme mazali zrychleným přesunem opět na nádraží užít si s Českými drahami. Mezi Krhanicemi a Zbraslaví to byla celkem nuda, ale na Zbraslavi jsme se celkem pobavili, když nám průvodčí, poté, co se nás zeptal zda nejedeme do Vraného, oznámil, že vlak nepojede a že se máme domluvit s řidičem autobusu. Ten na můj dotaz zda jede do Vraného odpověděl „asi jo“. Tak jsem sehnal na nástupišti ještě pár cestujících, kterých se výpravčí nezeptal, koupili jsme s Jiřím pohled mašinky pro bratrance a jelo se domů.

Závěrem bych chtěl podoknout, že na celé vojenské akci nic tak extrovního nevidím, ve srovnání kupříkladu s výletem na Kokořín (skály pískovcový, občerstvení atd.). Pokud bude mít někdo příště zájem o zhruba stejný armádní zážitek, tak si někde půjčím vzduchovky, starý pneumatiky a zelenej batoh. A protože jsem to na vojně dotáh na rotmistra, snad jsem ještě nezapomněl řvát. Jen škoda, že jsem už prodal žigulíka. Kdybych ho měl, mohl jsem vás povozit v tom obrněném transportéru.

Jinak, díky všem, co jste byli, že jste byli, a těším se s Vámi zase na nějakou výpravu.

 

 

Vranské posvícení 2011
lokalita: parkoviště u sokolovny, Vrané nad Vltavou
datum: 24.9.2011
rozsah akce: veřejnost
věková skupina: všichni
zapsal: Radim

Také letošní posvícení se neobešlo bez skautského šapitó. Tentokrát slavilo úspěch představení s názvem "Budík". Na oficiálním webu obce si můžete prohlédnout fotky pana Vavřiny.

 

 

Tábor Bořice 2011
lokalita: táborová louka u Malívského rybníku, Bořice
datum: 2. - 16.7.2010
rozsah akce: středisko
věková skupina: všichni
účastníci: Alice, Bageta, Báry, Bětka, Daník, Dája, Dáša, Filip, Fíla Bartko, Fíla Mátl, Háňa, Jíra, Kudlanka, Marča, Matla, Michal, Mirka, Miska, Nina, Terka Krausová, Tina, Pavel, Radim, Verča Jordánová, Verča Špitálská, Terka Hovorková, Tony, Tubus, Zuzka
zapsala: Bageta

Letos jsme se na začátku prázdnin opět vydali na naše staré dobré tábořiště v jižních Čechách. Na začátku jsme se museli poprat se stavbou tábora a také s nepřízní počasí.

V neděli večer už nás ale pozval na večeři hobit Bilbo Pytlík. Během hostiny jsme zjistili, že je s námi v táboře pěkná řádka trpaslíků toužících po svém obrovském pokladě, na kterém leží drak Šmak, také hrstka elfů a světoznámý čaroděj Gandalf. Trpaslíci se rozdělili do tří rodů, aby zvýšili šanci na získání pokladu, a pak už se Rufíci, Dupíci i Vevejiteni mohli vydat za dobrodružstvím. Na dlouhé cestě se museli vypořádat s velkým množstvím nepřátel, jako jsou zlobři, mouchy a pavouci, poněkud záludní lesní elfové nebo skřeti s vrrky. Také bylo potřeba přehádat podivného tvora Gluma sídlícího v temné jeskyni. A co teprve drak Šmak! Okrást ho o první zlaťák byl úkol téměř nepřekonatelný, zvlášť když se ukázalo, že do jeho doupěte vede tak úzká chodba, že musí jít každý trpaslík sám!! Ale trpaslíci jsou udatní, navíc jim pomáhali Bilbo i Gandalf, co jim síly stačily, a tak byl drak Šmak přemožen a poklad získán. Jenže ho zcizili proradní skřeti a vrrci, a to už byl opravdu vrchol!!! Taky si to pěkně odskákali, byli rozehnáni po kraji a trpaslíci se konečně mohli definitivně radovat ze svého bohatství.

Při takovém dobrodružství samozřejmě trpaslík potřebuje taky nějaký odpočinek. Takže jsme si trochu zasportovali na louce, zjistili jsme, že koupat v rybníce se dá už při 12 stupních, jen co trochu povolí ledy a užili jsme si na lanovce, kterou pro nás vyprojektoval Radim. Vyrobili jsme si batikovaná trička a dřevěné turbánky, při čemž nikdo nepřišel o prsty. A Tony pro nás uspořádal nezapomenutelnou aviatickou rallye Malčice-Bořice. Taky jsme se vydali na chvíli do civilizace, konkrétně Písecké, abychom alespoň částečně odmočili bláto z rybníka v bazénu a nakoupili nějaké ty nezbytné sladkosti.

K táboru samozřejmě patří i táborák. U toho závěrečného nováčci u vlčat i u skautů složili slavnostní sliby, takže nás na další putování po skautské stezce bude zase o něco víc. Nebudem se bát vlka ani vrrka nic.

Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když řeknu, že se nám tábor vyvedl a že se už těšíme na další!

Na závěr veřejně děkuji roverům za bezvadnou přípravu hry!!! DÍKY ?

Velký dík patří také všem, kteří nám přijeli pomoci postavit a zbourat tábor!!!

 

 

Okresní setkání: Kamikaze 2010
lokalita: Brdy, Mníšek pod Brdy
datum: 17.11.2010
rozsah akce: ORJ
věková skupina: všichni

Každý rok se 17. listopadu sejde celý okres Praha - západ na velké hře. Letos černošické středisko připravilo hru na vzdušné téma...

 

 

Lampionový průvod sv. Martina 2010
lokalita: klubovna - kostel sv. Jiří
datum: 11.11.2010
rozsah akce: veřejnost
věková skupina: všichni
zapsal: Radim a Zuzka

Rok se opět chýlí ke konci a naše předvánoční a vánoční akce odstartovaly tradiční oslavou svátku sv. Martina. Letošní ročník se zdánlivě od těch předchozích příliš nelišil, ale je tomu naopak. Velká změna nastala v osobách a obsazení. Vše letos připravil a odehrál oddíl našich nových světlušek a vlčat pod vedením Jarky Trojanové. A nutno říci, že velmi úspěšně. Průvodu se letos zúčastnilo neuvěřitelné množství lidí. Jediným nedostatkem nakonec byl catering. Došlo k fatálnímu podcenění množství nápojů, které takový dav Vraňáků zkonzumuje. Chybami se člověk učí. Tak příště! Peníze z dobrovolné ceny občerstvení putují do Indie holčičce Pavitře, kterou náš okres adoptoval.

Přišla jsem na trénování divadla, ale Jarka tam nebyla. Byl tam ale Radim a ten měl práci, tak jsem tam s Ninou řezala citrony a připravovala stánek a občerstvení. Potom přijel Pavel a ten s námi začal trénovat. Když jsme natrénovali, tak jsme chvíli jedli perníky a potom jsme se připravili, až přijde průvod. Za chvíli přišel průvod a my jsme začali hrát. Když jsme dohráli, tak někteří to neviděli, tak jsme to hráli podruhé. Potom začalo martinské dělení.

(žebráka hrála Nina, Martina hrála Zuzana)

 

 

Skautský den ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech
lokalita: Lešany
datum: 23.10.2010
rozsah akce: Junák
věková skupina: světlušky a vlčata
účastníci: Dája, Fíla, Hanička, Ivan, Jarka, Jíra, Jitka, Michal, Míša B., Ninka, Terezka, Terka, Tina, Verča, Zuzka
zapsal: Jíťa a Michal

Dne 23. 10. 2010 se konala výprava do vojenského muzea v Lešanech. Ráno jsme se sešli na nádraží a pak odjeli vlakem. Nejdříve jsme jeli vlakem, pak autobusem a nakonec opět vlakem. V muzeu jsme si jako první hráli v tanku. Dostali jsme papíry, na kterých jsme byli rozděleni do týmů a byly napsány úkoly. První úkol byl vědomostní test, druhý byl střelba, třetí byla opičí dráha. Pak jsme dostali volno a prošli jsme se v muzeu. Potom následovala prohlídka vojáků, zbraní a výstroje.

Když už jsme odcházeli, šli jsme na vlak. Ten měl ale zpoždění. Pak jsme se dostali domů. Výprava se moc líbila.

 

 

Skochovická kachna 2010
lokalita: Kemp Matyáš, Skochovice
datum: 2.10.2010
rozsah akce: okres
věková skupina: všichni
účastníci: Ája, Bageta, Bára M., Bětka, Daník, Fíla M., Hanička, Honza, Ivan, Jarka, Jíra, Jíťa, Marča, Michal, Mirka, Míša, Nina, Páťa, Radim, Sosák, Terka, Terezka, Tinča, Tomík, Tubus, Verča, Zuzka
zapsala: Zuzka

Na Skochovické kachně jsme hráli základní hry, a to ringo a lakros. Ringo hráli spíše malí a větší hráli lakros. Ještě jsme měli jiné hry: jízdu na raftu, střelba lukem a vzduchovkou. Hod na kuře a lana nebyly. Když se dohrálo ringo a lakros, tak byl konec. Vyhodnotilo se, jak kdo hrál, a dostali jsme perníkové medaile. Mňam :-).

 

 

Vranské posvícení 2010
lokalita: parkoviště u sokolovny, Vrané nad Vltavou
datum: 25.9.2010
rozsah akce: veřejnost
věková skupina: všichni
účastníci:
zapsal: Michal

Sešli jsme se za sokolovnou a ještě jsme trénovali divadlo. Pak jsme si dali přestávku na oběd. Potom jsme hráli divadlo pro malé děti (Cukrové království). Pak jsme šli domů.
Konec.

P.S.: Bylo to super!

 

 

Výprava do Vlčí rokle
lokalita: lom Borovíčko, Kamenný Přívoz - Prosečnice
datum: 18. - 19.9.2010
rozsah akce: světlušky a vlčata
věková skupina: světlušky a vlčata
účastníci: Bageta, Bětka, Jíťa, Miska, Nina, Pája + kapesníky, Radim, Tinča, Terka, Tomík, Tubus, Verča, pan učitel Kubelík + Lůca
zapsaly: Nina, Miska, Zuzka

Přijeli jsme do Vlčí rokle. Postavili jsme stany. Pak jsme sbírali dříví na oheň. Ten den slaňovaly pouze Miska a Nina. Ostatní zatím vařili oběd a potom k večeru večeři. A pak jsme zpívali celou noc a poté jsme šli spát. Druhý den ráno jsme se nasnídali a poté jsme opět slaňovali. Dali jsme si oběd a odjeli jsme.

P.S.: My jsme skautský horolezky, na laně nám to jde hezky.

 

 

Tábor Bořice 2010
lokalita: táborová louka u Malívského rybníku, Bořice
datum: 3. - 17.7.2010
rozsah akce: středisko
věková skupina: všichni
účastníci: Ája, Bageta, Bára K., Daník, Dája, Dáša, Filip, Fíla, Jarka, Jíra, Kusáci, Miska, Nina, Pavel, Radim, Sosáci, Terezka, Tina, Zuzka…a já nevim, kdo ještě + pes Noris a jehně
zapsaly: Nina, Miska, Zuzka

Dne 3.7. jsme jeli na tábor. Když jsme přijeli, tak děti šly do lesa na kolíky a Radim kosil trávu na týpka a ostatní stavili kuchyni. Když byla kuchyně hotová, tak byla přestávka, děti se šly vykoupat. Pak, když jsme se vrátili, byla 3 velká týpka dostavená. Pak jsme se museli vejít do 3 týpek. Za dva dny jsme dostavili další dvě týpka. O pár dní později začala táborová hra jménem Poklad na Stříbrném jezeře. Přišli jsme na palouk, kde jsme potkali Indiánku, která nám řekla, jestli nechceme najít poklad a tím ji vysvobodit z kletby. Měli jsme 4 tabulky, které jsme zaplnili. O 8 dní později jsme plnili poslední úkol. Když jsme se vrátili, tak nás v táboře čekalo příjemně mokré překvapení. Dospělí mezi tím, když jsme je hledali, naplnili vodou balonky. Když jsme se vrátili, začala balonková válka. Když válka skončila, byli jsme všichni kromě Jirky mokrý. Pak jsme šli najít poklad a našli jsme poklad. Nakonec Bageta vytáhla sekeru a šťastně jsme odjeli domů.

 

 

Předtáborová brigáda Bořice 2010
lokalita: táborová louka u Malívského rybníku, Bořice
datum: 11. - 13.6.2010
rozsah akce: středisko
věková skupina: všichni
účastníci: Bageta, Bohouš, Buldog, Dejna, Dáša + kapesníky, Jarka, Jitřenka + kapesník, Martin, Pavel, Radim, Valda
zapsal: Radim

Vzhledem ke katastrofickému stavu zařízení a vybavení tábořiště jsme se rozhodli ve větším počtu obětovat celý víkend a tento stav změnit. S sebou jsme vzali kromě centrály a nářadí také dobrou náladu, cestou podrbali jelena za uchem pro štěstí a v pátek večer jsme již opékali buřty na louce.

Druhý den nás čekala velká dřina. Za sobotu jsme zvládli kompletně vybourat, rozšířit a znovu postavit sklípek z připravených kamenů a zbrusu nové konstrukce. Čelní stěnu jsme se pro její nestabilitu rozhodli na začátku tábora vyzdít. Dále jsme v hlubokém lese našli, porazili, oklestili a do tábora dotáhli cca 45 tyčí na stavbu tee-pee (momentálně se počet našich tee-pee rozšířil na 8). Během dne jsme se samozřejmě stihli i vykoupat v báječném rybníčku. Voda byla letos čistá, nekvetla a u hladiny již dosahovala teploty kávy s mlékem. Počasí nám vyšlo, a tak nám šla práce pěkně od ruky. Prostě pašáci.

Zato druhý den jsme byli již notně unavení. Pokusili jsme se opracovat tyče pořízy, ale šlo to velmi pomalu. Zachránil nás Bohouš, který přivezl elektrický hoblík, který jsme zapojili do naší zbrusu nové centrály. Je červená, unese ji jeden člověk a nemusí se čtrnáct dní spravovat, půl dne startovat, aby pak hodinu běžela a znovu se zanesla. Díky ní jsme vyčerpali celou studnu a vydesinfikovali ji. A protože jsme byli stejně jako studna vyčerpaní, rozjeli jsme se po obědě domů. Cestou jsme opět podrbali jelena, abychom dobře dojeli.

 

 

Závod světlušek a vlčat - krajské kolo
lokalita: Český Brod
datum: 4. - 5.6.2010
rozsah akce: Středočeský kraj
věková skupina: světlušky a vlčata
účastníci: Bageta, Míša, Nina, Radim, Terka, Tina, Zuzka
zapsala: Bageta

Pátek
Odpoledne jsme se sešli na nádraží a vyrazili vstříc neznámému dobrodružství. Po dvou hodinách a dvou přestupech nás City Elefant vyplivl spolu s desítkami dalších skautů z celého středočeského kraje na nádraží v Českém Brodě. Ubytovali jsme se ve škole a vyrazili na procházku po městě. Na prohlídku podzemí byla moc velká fronta, tak jsme se alespoň setkali s Husity v místním muzeu.

Při registraci jsme dostali kouzelnické hůlky a seznam kouzel a protikouzel, což nám napovědělo, v jakém duchu se závod ponese. To nám potvrdil i večerní nástup, kde nás přivítal profesorský sbor z Bradavic. Následující den se měl konat turnaj kouzelnických škol a hlídky si losovaly startovní čísla. Našim holkám se podařilo vytáhnout pěknou třináctku. Slavnostní chvíli doplnil i krátký ohňostroj. Po nástupu ještě chvíle učení zaklínadel a partička karet a pak už hupky šupky do pelíšku, dobrou noc a ať to zítra dobře dopadne.

(A nezapomeňte, když na vás někdo zaútočí kouzlem Knedlikosa, zachrání vás jedině protikouzlo Bramboralis!)

Sobota
Posilněni snídaní jsme si sbalili saky paky a vyrazili autobusem do Přehvozdí, kde se turnaj konal. Než se holky pustily do zápolení, stihli jsme ještě nástup, vyzdobit si kouzelnické hůlky, namalovat obrázky, zaházet míčem a talířem, zahrát karty a zblajznout řízky. Na trati čekalo 9 stanovišť, kde byla prověřena znalost pravidel létání na koštěti, zručnost v Hagridově lesní dílně, fyzická zdatnost na Dobyho překážkové dráze nebo umění záchrany před nebezpečnými kouzly. Kouzelničtí učni také ochotně pomohli s hledáním ztracené dračice. Zvláště dobře si naše hlídka poradila v sovinci s tajnou soví poštou (stejně dobrý výsledek předvedlo už jen jedno další družstvo). Nicméně konkurence byla velká a vyhrát může jen jeden. Holky vybojovaly 17. místo a za sebou nechaly 6 dívčích družin a dokonce 12 klučičích. Před vyhlášením výsledků jsme ještě ochutnali čerstvou šťávu z vlastnoručně oškrabané mrkve (pardon, z kouzelného kořene) a užili zaslouženého odpočinku na vyhřátém hřišti. A pak už hurá domů a těšit se zase za dva roky na další ročník Závodů vlčat a světlušek.

A závěrem ještě velký dík organizátorům ze střediska Psohlavci z Českého Brodu za moc hezky připravený závod. DĚKUJEME!

Na podrobné výsledky naší hlídky se můžete podívat zde.

 

 

Květinový den 2010
lokalita: Vrané nad Vltavou
datum: 12.5.2010
rozsah akce: ČR
věková skupina: všichni
účastníci: Bára, Dominika, Matěj, Mirka, Míša, Nina, Terka, Tina, Tubus, Tomáš, Zuzka
zapsal: Radim

O Květinovém dnu se již můžete dočíst v zápise z loňska (o pár řádek níže). Proto zde jen uvedu, že jsme opět neváhali pomoci získat příspěvek na výzkum léčby rakoviny a rozběhli se do ulic se třemi kasičkami a spoustou kytiček, tentokráte červené barvy. Děkujeme Mirce a Tubusovi za vzornou organizaci akce.

 

 

Závod světlušek a vlčat 2010 - okresní kolo
lokalita: Moklický potok u Řevnic
datum: 9.5.2010
rozsah akce: okres Praha - západ
věková skupina: světlušky a vlčata
účastníci: Jirka, Mirka, Míša, Nina, Pavel, Radim, Terka, Tina, Zuzka
zapsal: Pavel Filip

V sobotu 9.5.2010 jsem měl tu čest působit jako řidič, poháněč, naháněč a rozhodčí při účasti naší hlídky na okresním kole výše jmenovaného závodu. Spolu se mnou ve stejné roli působil ještě Radim a Mirka (Mirce budiž odepřena role řidiče, má z nás nejmokřejší řidičák). Tento dlouhý úvod je záměrný neboť ani jeden z nás tří oddíl nevede, ale Jarka ani Bageta prostě nemohly a pro náš znovuvzkříšený oddíl světlušek a vlčat byla účast na závodech důležitá. V 8:00 jsme převzali závodní hlídku a vyrazili jsme směr Halouny, kam nás vedl Radimův údaj z GPS. Po asi hodinovém bloudění, při kterém jsme nalezli pouze hlídku z Mníšku, která se také spolehla na moderní techniku, jsme se zkusili spolehnout na můj starý mozek, který si se stoupajícím obsahem kyslíku ve svěžím Brdském vzduchu vzpomněl na místo konání závodu v roce 1991, a zamířili jsme tam. Přece jen jsme ještě vzali na milost moderní techniku a po ověření telefonem jsme už vesele vyplňovali přihlášku na startu. Vylosované startovní číslo 6 se pro nás nakonec ukázalo šťastným a skvělý výkon hlídky znamenal 2. místo a postup do krajského kola. Závěrem klobouk dolů před hlídkou složenou z nováčků a vedením oddílu za skvěle odvedenou práci za půl rok existence. Abych nezapomněl, také dík pořadatelům za skvělý závod v indiánském duchu.

Složení hlídky:

Michala Trachtová

Zuzana Krausová

Tereza Krausová

Nina Štěrbová

Tina Štěrbová

Jiří Vrabec

 

Pozn.: Závod byl složen z devíti kontrol zaměřených na tělo i ducha, kde každá hlídka plnila hodnocené úkoly:

příprava na výpravu

základy zdravovědy

lukostřelba

lanová lávka

orientace v terénu a mapě

znalost dopravního značení

vaření

Kimova hra (úkolem bylo všímat si podél trati rozmístěných předmětů, které do lesa nepatří a v cíli si vzpomenout na co největší počet z nich)

zručnost (úkolem bylo zatlouct hřebík do špalku)

Vzhledem k výše uvedenému složení byla naše hlídka zařazena do kategorie světlušek. Z této katergorie postupovaly první tři hlídky. V konečném pořadí to znamenalo:

  1. Černošice – Želvičky I

  2. Vrané

  3. Černošice – Želvičky II

 

 

Zimní přechod Brd 2010
lokalita: Kytínská louka
datum: 6.2.2010
rozsah akce: Junák
věková skupina: všichni
účastníci: Bageta, Dejna, Hedvika, Honza, Jana, Jarka, Jirka, Martin, Míša, Nina, Radim, Sosák, Tina
zapsala: Jarka Trojanová

V sobotu 6. února se konal 41. ročník Zimního přechodu Brd - setkání skautů na Kytínské louce. Kdo se chystá na tuto akci, musí si připravit oddílové nebo střediskové kartičky, které si sám vyrobí. Kartičky jsme měli hotové, a tak jsme v počtu 13ti členů vyrazili na pochod. Jeli jsme vlakem do Nové Vsi pod Pleší. Akce se zúčastnili i naši nejmladší a nejmenší. Cestou jsme hráli hru Klíště a statečně pochodovali, i když cesta nebyla lehká. Na Kytínské louce jsme se setkali se skauty z Prahy, Prostějova, Kralup nad Vltavou a dalších měst. Ve 13:00 proběhl slavnostní nástup (který jsme jen tak tak doběhli - pozn. Radim). Vzpomínalo se na předešlé ročníky. Minutou ticha jsme uctili památku br. Břicháčka, který zemřel 4.2.2010. Nástup byl ukončen skautskou hymnou. Poté přišly na řadu kartičky, které si skauti mezi sebou vesele měnili. My jsme pořídili společné foto a hurá do Mníšku pod Brdy na vlak a domů.

 

 

Putovní tábor Slovenské rudohoří 2009
lokalita: Poľana, Veporské vrchy
datum: 3. - 11.8.2009
rozsah akce: SRJ
věková skupina: skauti, roveři, oldskauti
účastníci: Alice, Dejna, Króca, Lofy, Marča, Matěj, Radim, Tubus
zapsala: Alice

Letos jsme se s oddílem skautů vydali na putovní tábor. Pod vedením Radima Strnada jsme se v termínu od 3.8. do 11.8.2009 vydali na putování po Slovenském Rudohoří. Protože jsme neznali nikoho jiného, kdo by tudy putoval před námi, bylo to o to víc dobrodružné. Ačkoli se námi vybraná trasa jmenuje Rudná magistrála, za celých 8 dní, co jsme po ní šli, jsme potkali pouze tři další turisty.

První den jsme se v půl sedmé setkali na nádraží na Florenci a ještě celí rozespalí nasedli do autobusu směr Zvolen. Jeli jsme přibližně 7 hodin, ale cesta nám díky ,,vtipným“ filmům a Felixovi Holmanovi rychle utekla. Hned na nádraží ve Zvolenu jsme se nadlábli a hurá do autobusu směr Detva. Zde jsme měli štěstí na hodného pana řidiče, který nás odvezl ještě asi o 2 kilometry dál než je zastávka a my jsme to tedy měli blíž do hor. Ale to jsme ještě netušili co nás čeká hned první den za peklo. Byl to křest ohněm. Asi 6 hodin jsme se drápali do extrémně strmého kopce a ke konci jsme ani neviděli pod nohy, protože stany jsme rozdělali až o půl desáté. Jen co jsme si lehli, spali jsme jak zabití.

Druhý den, když jsme se vzbudili, najedli a složili stany, jsme pokračovali dál. Chvíli nás zdržela pořádná bouřka, při které naštěstí příliš nepršelo.ale netrvalo to dlouho a byli jsme na vrcholu! Dokonce na nejvyšším za celý puťák. Tento kopec se jmenoval Poľana (1458mnm). Tady jsme se naobědvali a trochu namlsali velikých borůvek a pak pokračovali dál. Zbytek dne jsme šli převážně lesem z kopce dolů. K večeru jsme se ,, ubytovali“ na rozcestí, kde jsme si uvařili Dobrý hostinec a brzy jsme usnuli.

Ráno jsme ale neměli zrovna přebytek vody ani jídla, tak jsme se rychle vydali dál směr Čierny Balog (dále Bangkok:). Cestou jsme narazili na bezva potůček, kde jsme si vyčistili zuby, opláchli se a doplnili zásoby. Cesta dál z kopce vedla doslova džunglí. Přelézali jsme obří kmeny spadlých stromů a báli se, aby nám nepodklouzla noha, protože to byl pořádný sráz dolů. Po čase jsme se dostali na asfaltku, po které jsme pokračovali. Když jsme narazili na pěkný vodopád, kde voda padala přímo do pěkně vyřezávaného dřevěného špalku, všechny holky jsme se svlékly a se zadrženým dechem jsme se osprchovaly a umyly si vlasy. Zanedlouho jme dorazili do ,,vesnice“ Hronček, kde byly ale asi jen 3 zabedněné domy, tak naše naděje na doplnění zásob jídla totálně zhasly. Jedna chata byla dokonce obydlená, ale měli zlého psa, tak jsme se tam raději moc nepřibližovali. Přes řeku zde vedla pěkná hráz, kterou jsme si prohlídli i zevnitř. Dál jsme se zase drápali do strašného krpálu. Po nějaká době jsme ale ztratili značku, tak jí Radim šel hledat a já, Bára, Lofi, Matěj a Míša jsme neuposlechli jeho volání a zůstali jsme sedět a zevlit. Když jsme se zvedli, chtěli jsme je dohonit, tak jsme skoro celý kopec téměř vyběhli, abychom našli zbytek skupiny, to se ale nepodařilo, tak jsme si sedli a čekali. Naštěstí se Báře podařilo spojit se mobilem s Marčou, tak se vysvětlilo, že jsme je předběhli a počkali jsme na sebe. Za krátko se nám otevřel překrásný výhled na okolní kopce a za delší čas jsme dorazili na vrchol Zákľuky (1112). Kousek pod ním, u skororozpadlé chatky jsme to zakempili. Uvařili jsme si francouzskou polévku a spokojeně zalehli.

Další den jsme vstávali už v sedm, abychom v osm mohli vyrazit a kolem poledne se dostat do Bangkoku. A vidina města a jídla nás opravdu hnala téměř rychlostí blesku. Když jsme ale došli na místo, odkud měla do Balogu jet úzkokolejka a kromě zarostlých kolejí, tam nebylo po vláčku ani stopy, začali jsme nadávat a loudat se. Ale za chvíli jsme se doloudali do nějakého skanzenu. Přímo u cesty tu stál vrtulník, přístroj na biomasu a různí vyřezávaní lidičkové… A na konci skanzenu jsme najednou uviděli nádraží! Chvíli jsme mysleli, že je to jen fata morgana, ale nebyla. Vláček přijel co nevidět a za 10 minut už jsme se ládovali v restauraci v Bangkoku na nádraží. S plnými břichy jsme dokoupili zásoby a vyhledali nenápadnou autobusovou zastávku. Autobusem jsme se nechali vyvézt až do sedla Tlstý javor. Odsud jsme šli už jen chvilku. Brzy jsme narazili na ideální místo pro kempování. A co víc, v chatě, kam jsme šli pro vodu byli hodní lidé, kteří nás u nich nechali všechny vysprchovat. S Radimem si pak vyměnili i kontakty, kdyby chtěli přijet do Prahy. K večeři jsme uvařili párky s bramborovou kaší a po pár příbězích jsme spali jak polena.

Ráno dalšího dne jsme nikam nepospíchali a udělali jsme si zevl-day! Když jsme se dosytnosti vyspali, začal nám Lofi dávat otázky a za správnou odpověď jsme dostali Diskíto sušenku. To se nám zalíbilo a i když se už všechny sušenky snědli, dávali jsme si otázky jen tak! Po poledni jsme se vydali na Klenovský vepor (1338). A to byl teprve prďák! Vydrápali jsme se tam celí zpocení. A pak cesta dolů! To bylo taky drama! Ještě k tomu jsme se ztratili, ale naštěstí jsme se brzy našli a zanedlouho jsme našli i super chatu k ubytování. Byla to stará turistická chata, ale docela zchátralá. Na ohništi u ní jsme si udělali rýži se sýrovou omáčkou a unavení jsme brzy zalehli.

Další den jsme pokračovali po polích a loukách směrem Klenovec. Poslední kus po asfaltce jsme se svezli autobusem. V Klenovci jsme vyhledali koupaliště a zatímco šel Radim zpět na autobusovou zastávku pro zapomenutý pytlík s odpadem, my jsme se dosytnosti vykoupali. Džubel (provozovatel koupaliště) nám zatím nabídnul ať přespíme přímo na koupališti. Když se setmělo šli jsme si sednout na pivo a Kofolu do blízké hospody ,,Sídlisko“. Pak jsme si ale všimli, že po koupališti někdo chodí s baterkami, tak Radim, kluci i Džubel vyběhli a pěkně důsledně vysvětlili těm policajtům, že se jim Džubel snažil dovolat celý večer, ale oni to neberou a že tam prostě budem spát! Nakonec se vše vyřešilo a my jsme se pokojně ubrali na kutě.

Celé další dopoledne jsme se koupali a opalovali na tomto koupališti. Když už jsme byli pěkně umytí a rozmáčení, nasedli jsme na autobus do nějakého města, tam jsme měli přesednout na další, který ale jel asi až za hodinu a půl a navíc tam nikde nebyla žádná restaurace, tak jsme si dali jen zmrzlinu. Pak přijel ten další autobus, tím jsme se nechali odvézt do nějakého dalšího města, kde se od nás odpojila Dana a jela do Revúci na autobus do Čech. My jsme zde přesedli na vlak, kterým jsme jeli do Tisovce, kde jsme se pořádně najedli a pak jsme čekali asi dvě hodiny na autobus. Tím jsme jeli dlouho až do hor a v jedné malé vsi jsme vystoupili a dali se na cestu. Těsně před stmíváním jsme dorazili na přijatelné místo, rozdělali stany a udělali jsme si čínské polévky. Zase jsme si vyprávěli příběhy na dobrou noc, po kterých se nám pěkně spalo.

Ráno jsme pokračovali lesem, když jsme narazili na potok, který tekl po celé cestě. Cesta byla prostě potokem. To bylo zábavné a tak jsme se ani nenadáli a už byl čas oběda a zrovna u cesty bylo pěkné ohniště, tak jsme si na něm uvařili špagety s boloňskou omáčkou. Moc jsme si pochutnali a pak jsme se dali do drbání kotlíků pískem z potoka. Když se kotlíky krásně leskly, pokračovali jsme dál. Došli jsme do takové osady, kde byla autobusová zastávka a přímo naproti ní hospoda. Tam jsme si koupili osvěžující nápoje a čokoládové tyčinky a seznámili se s jedním pánem. Autobus nás pak odvezl přímo do Revúci, tam jsme si něco málo pokoupili v Lídlu a pak jsme zašli za město a opět jsme potkali hodného pána, který nám poradil, kde můžeme přespat. Tak jsme si tam rozložili stany a po pár příbězích a kousancích od mravenců jsme pokojně usnuli.

Poslední den jsme vstávali v sedm hodin, sbalili jsme stany a vydali se do města. Tady jsme si mohli ještě taky něco koupit a pak už přijel autobus. Nasedli jsme a odpočítávali celých deset hodin než dojedeme do Prahy. Nakonec jsme to vydrželi a na Florenci nasedli do aut a hurá domů! Vrátili jsme se špinaví, utahaní, ale spokojení, že jsme poznali nový kraj, nové lidi a zkusili si, co vydržíme!

 

 

Dětský den 2009
lokalita: Skochovice, u hasičárny
datum: 31.5.2009
rozsah akce: Vrané nad Vltavou
věková skupina: rodiče s dětmi
účastníci: Alice, Bára, Dominika, Marča, Mirka, Radim, Tomáš, Tubus
zapsal: Radim

Jako každý rok, i letos jsme se zúčastnili vranského Dětského dne. Poslední květnovou neděli jsme na hřišti u hasičárny připravili spolu s ostatními organizacemi působícími ve Vraném zábavné aktivity a zručnostní disciplíny pro děti každého věku. Letos u nás nejmenší děti krmily medvěda tenisáky, větší zatloukaly 7 cm dlouhé hřebíky na čas a pro ty největší jsme ve spolupráci s ČSOP Zvoneček připravili lanovku. O tom, jak nám vyšlo počasí, jaký byl zájem a o úspěchu akce si můžete udělat obrázek sami na základě fotografií od Čingiho. Nezbývá než poděkovat SDH Skochovice za vzornou organizaci letošního Dětského dne.

 

 

Květinový den 2009
lokalita: Vrané nad Vltavou
datum: 13.5.2009
rozsah akce: ČR
věková skupina: všichni
účastníci:
zapsal: Bára Kociánová - Króca

Jako již tradičně, i letos se naše středisko zúčastnilo celostátní sbírky na podporu boje proti rakovině, kterou pořádá Liga proti rakovině. Tento rok jsme střádali peníze pro výzkum rakoviny tlustého střeva. Kytičku představoval jako vždy svítivě žlutý měsíček lékařský a stužka byla tentokrát v hnědé barvě. Prodávali jsme u ranních vlaků, ve škole a ve školce, v Megafytu i náhodným kolemjdoucím. Kytičky se prodávaly za dvacet korun, ale úžasné bylo, že se našli i tací lidé, kteří si zřejmě velmi dobře uvědomují, jak zákeřná rakovina může být, a neváhali přispět třeba i desetkrát větší částkou. Myslím si, že rok od roku se přístup lidí k této sbírce zlepšuje. Také věřím, že každá koruna námi vybraná je účelně využita. Nakonec si ale neodpustím nepřiznat, že nás tato akce vždy pobaví, jelikož spojuje příjemné s užitečným. Tím příjemným mám na mysli to, že se všichni sejdeme a navštěvujeme společně místa ve Vraném, do kterých se jen tak nedostaneme.

 

 

Zimní přechod Brd 2009
lokalita: Kytínská louka, Brdy
datum: 7.2.2009
rozsah akce: středočeský kraj
věková skupina: všichni
účastníci: Alice, Dejna, Marča, Kuba, Radim, Tomáš
zapsal: Radim

První únorovou sobotu jsme se zúčastnili 40. výročního Přechodu. Tradiční pochodová akce s hromadným srazem a poledním nástupem na Kytínské louce poblíž Mníšku pod Brdy slavila kulaté narozeniny. Na místě srazu se opět objevily stánky s občerstvením, literaturou a suvenýry. Pro letošní ročník byla vydána speciální výroční turistická známka.

U vlaku se nás nakonec sešlo jen pět. Má představa obrátit pro tentokrát tradiční směr Nová Ves pod Pleší (a tudíž i naplánovaná trasa) vzal za své hned po nástupu do vagonu nejméně natřískaného skauty. Zmrzlinový pohár v mníšecké nádražce je ten nejsilnější argument. Přemluvili jsme tedy průvodčího, který nás nechal na lístek do Mníšku dojet až do Nové Vsi, kde nás čekala poměrně hustá mlha a vlhké, nevlídné počasí. Nezbývalo, než se zahřát svižnou chůzí...

Na Kytínskou louku jsme dorazili poměrně brzy. Zde teprve nastal ten pravý mumraj. Všichni se jali vyměňovat pamětní kartičky, které si každý pro tuto příležitost vyrobil. Vzhledem k sychravému počasí jsme si dali čaj u stánku a, když jsme vyměnili všechny kartičky, vydali se na cestu do Mníšku asi hodinu před oficiálním nástupem.

Na nádraží nás však čekalo nemilé překvapení: restaurace byla zavřená! Nutno přiznat, že jsme alespoň doběhli dřívější vlak a byli tak doma ve velice rozumném čase. Doufám, že příští rok nás bude víc!

 

 

Skochovická kachna 2008
lokalita: Kemp Matyáš, Skochovice
datum: 4.10.2008
rozsah akce: okres
věková skupina: všichni
zapsal: Radim

Přestože to zpočátku vůbec nevypadalo, vyšlo letos po dlouhé době na Kachnu ideální počasí. Tato skutečnost měla nepochybně také velký podíl na úspěchu letošního ročníku tradičního sportovního dne. V Kempu Matyáš se letos sice sešlo o něco méně účastníků než v minulých letech, ale možná právě to napomohlo splnit časový plán akce. Do Skochovic i tak letos přijelo na 70 sportovců ze Zbraslavi, Mníšku pod Brdy, Černošic a Hostivice. Nechyběli zde ani zástupci domácích (i když v poněkud prořídlé sestavě). Díky zpětné vazbě a organizační pomoci ze strany hostivického střediska byl letos poměrně pestrý program přizpůsoben všem věkovým kategoriím. Na některé disciplíny a vyžití ani nedošlo (např. kroket, pexeso, brankbol). Nevadí, aspoň je na co se těšit do příštího roku!

Stěžejním bodem programu byly tradiční turnaje v lakrose a ringu. Někoho možná nepotěšilo, že letos nebylo možno zúčastnit se obou turnajů. Z organizačního hlediska se ale tato varianta osvědčila a můžete s ní počítat i v příštích ročnících. Výsledky si můžete prohlédnout na konci článku. Kromě turnajů probíhaly v areálu ještě další disciplíny, individuální i skupinové: lukostřelba, chodilo se na chůdách a běhalo na lyžích, hrály se kuličky, hrady, gorodki, házelo se prakem, krmila se Kachna, trefovala se golfová jamka, skákala se guma, lovily kachničky na žížalky...

Celý den proběhl v příjemné atmosféře, jako ostatně každý rok, úspěšnost akce musí posoudit každý sám. Za veliký úspěch (nepamatuji se, že by se tak někdy stalo) považuji osobně skutečnost, že se povedlo Kachnu oficiálně vyhodnotit (včetně rozdání cen) a zakončit před odjezdem prvních domůchtivých sportovců. Každopádně děkuji všem, kteří se zúčastnili a pomohli tak vytvořit onu příjemnou atmosféru klání. Díky také patří všem, kteří se podíleli na přípravě a realizaci (speciální díky výše zmíněným hostivickým, jmenovitě Entitymu, Jendovi, Kennymu, Gegemu a Vaškovi).

Tak za rok zas na Skochovické kachně, která proběhne 3.9.2009!

 

lakros - výsledky
1. místo Husokachny Medvěd (M), Králík (M), Pirát (M), David (Č)
2. místo Divoké kachny Kroutil (M), Stopař (Č), Petr (H), Husky (M)
3. místo Zmatené kachny Lišák (M), Hroutil (M), Jonáš (Č), Brzda (M)
4. místo Pečené kachny Míra (M), Pajson (M), Michal (H), Marek (Č)
 
ringo - výsledky
1. místo Kačka (Č), Johana (Č), Marča (V)
2. místo Markéta (M), Honza (H), Kukačka (M)
3. místo Adam (Z), Dan (Z), Pajson (M)

 

Vranské posvícení 2008
lokalita: parkoviště u sokolovny, Vrané nad Vltavou
datum: 27.9.2008
rozsah akce: veřejnost
věková skupina: všichni
zapsala: Mirka Filipová

Tak, jako minulý rok, i letos se konalo vranské Posvícení. Prostranství za sokolovnou bylo zase o něco plnější a stánkům s perníky, eko-produkty a gulášem dominoval skautský stan s krásným bannerem.

Po úspěchu v prvním ročníku jsme se rozhodli zopakovat nápad se „skautskou čajovnou“ a loutkovým divadlem.

V čajovně se kromě mnoha druhů čajů podávaly také sušenky a příjemnou atmosféru tvořilo i sezení na polštářcích a skautská kronika k prohlédnutí. Mezi návštěvníky jsme zaznamenali i děti předškolního věku a jednoho krásného dalmatina.

Když v 16:00 a 17:00 proběhla představení loutko-hereckých souborů, skautský stan doslova praskal ve švech. Jako první hráli žáci ZUŠ divadlo „Plnou parou vpřed“. Jako druhé se představily skautky s autorským divadlem „Hodný ženich“. I přes lehce dramatické téma vše dopadlo dobře a obě divadla byla oceněna bouřlivým aplausem.

Počítáme, že s takovýmto úspěchem nebude příště jeden stan stačit.

TOPlist
aktualizováno: 17.07.2018 18:56:35